Nejen básně napsané ve chvílích velké radosti i velké bolesti

Den třicátý třetí, 7.9.2018 (pátek)

7. 9. 2018 17:56

SANTIAGO DE COMPOSTELA

odpočinkový den

Ráno vstáváme ve třičtvrtě na osm a je to příjemná změna. Snídáme, ale nemusíme se balit. Taky příjemná změna. Zhruba o čtvrt na devět vyrážíme do města. Tam si užíváme, že je náměstí prázdné a znovu fotíme katedrálu. Loučíme se s Yvonne, Alim, Andreem, Simonem a dalšími, kteří už dnes vyráží na Finisterru. Potom jdeme do katedrály. 

Ačkoliv je část hlavního oltáře pod lešením, je katedrála dechberoucí. Lavice se sbíhají k hlavnímu oltáři ze tří stran, lemované velkými sloupy. Katedrála je románského stylu, takže ne nijak extra zdobená. Právě hlavní oltář je výjimkou. Je ze třináctého století, celý postavený ze stříbra darovaného z Mexika a pozlacený. (Tyto informace jsem odposouchala od jedné turistické průvodkyně.) Uprostřed je velká, drahokamy zdobená socha svatého Jakuba. Po malých schůdcích se k němu dá zezadu vylézt a pohladit jeho roucho. Pod oltářem jsou z boku další schody, které vedou přímo do hrobky svatého Jakuba. Leží v ní stříbrná rakev a je tu klekátko a možnost zapálit svíčku za své blízké. Zezadu za hlavním oltářem je asi deset kaplí, věnovaných různým světcům. 

Jsme tu brzo, katedrála je ještě téměř prázdná a tak si ji užíváme naplno. U rakve zapaluji svíčku za otce Michala, za kterého jsem částečně šla pouť. Také zapaluji svíčky za brášky, spolužáka Vojtu a babičku a dědu Králíčkovi-všechny mé blízké, kteří v poslední době zemřeli. Jednu věnuji i rodině. V devět hodin jdeme na zpověď k polskému knězi a když máme dušičky klidné a čisté, vydáváme se do kaple sv. Andrzeja na polskou bohoslužbu. 

 Mše je krátká a lidí je málo, přesto působí slavnostně. Nejvíce jsem zasažena kázáním. Evangelium je o tom, že nové víno se dává do nových měchů, protože staré by se roztrhly. (Lk 5, 33-39) Kněz vysvětluje, že víra a Camino nejsou záplatou na život. Caminem nezalepíte své problémy. Cílem a pointou Camina je přerod. Aby se víra (víno) mohla dát do nového zivota (měchu). Po návratu z Camina budeme potkávat stejné lidi, budeme mít stejné problémy. Ale my budeme jiní a budeme se na ně jinak dívat. Dokazuje to i starými tradicemi katedrály. Před historickým vstupem stávala velká fontána. Příchozí poutníci se svlékli, umyli a oblékli do nových šatů, které nesli nepoužité sebou. Poté vešli do katedrály. Když z ní vycházeli, byl nad vchodem románský kříž v kruhu, s písmeny omega a alfa. V tomto opačném pořadí, protože Camino končí a nový život začíná. A venku před východem se staré šaty pálily, protože kdo má nový život, k starému už se nevrátí. Tohle kázání úplně mění můj postoj k životu a Caminu. Jsem ráda, že i když se mi nechtělo, na polskou mši jsem šla. 

Poté ještě dvě hodiny sedíme v katedrále a čekáme na hlavní mši. Lavice se rychle plní a tak jsme rádi, že jsme tu brzo a máme přední místa. Přidává se tu k nám i Kuba. Mše samotná je pro mě trošku zklamáním. Přichází několik kněží v červeném a čtou poutníky z předchozího dne. Bůh ví proč, přečtou jen skupinu z Německa a Mexika a skončí.. Následuje mše jako každá jiná, kázání nerozumíme, nic moc slavnostního se neděje. Kadidelnice se už nepoužívá, pouze na velké svátky a nebo když si ji někdo předplatí. Celá mše trvá tři čtvrtě hodiny.. Naštěstí byla předtím ta polská, která i přes svou nepatrnou velikost působila mnohem slavnostněji. Nesmělo se fotit, tak tohle je jen tak na tajňačku, takže kvalita nic moc.. 

Po mši se vydáváme zpátky na ubytovnu, kde si dáváme poutnické menu. Ochutnáváme tak další typické jídlo-empanadu, což je jakýsi studený masový koláč.

Poté už jen lenošíme, připravujeme věci na zítřejší cestu a píšeme deníky. Večeři chystá s pár lidmi v jiném albergue Marťa, my se k nim vydáme za chvíli na návštěvu. Je to dva kilometry a už se těšíme, až se projdeme. Dnes nám to dost chybělo. Naštěstí nás zítra čeká 34 kilometrů. Tak se těšte, bude to stát za to :-) 

Sdílet

Komentáře

MartinSvoboda Pěkné zážitky :-)

Tofl Katedrála je stále stejná a je to úžasné.
Děkuji za report z putování ;-)

Marryane Jeej,to je opravdu skoda s tim kadidlem.Pro me to byl zazitek bazne Bozi...stastnou cestu na konec sveta!

Terka-8-8 @Marryane alespoň mám důvod se do Santiaga vrátit, tentokrát po jiném Caminu :-) Díky!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio