básně napsané ve chvílích velké radosti i velké bolesti

Archiv Duben 2016

1. 5. 2016 21:07

Zavírat oči, nehledět na svět, napravo, nalevo, krýti si zrak. Nevnímat nářek, zacpávat uši, když něco děje se, nechat to tak. Všichni se halíme v závoje apatie, svět kolem není nic než jen stín. Jen naše životy jsou důležité a svoje starosti drtíme…


1. 5. 2016 19:47
Rubrika: Nezařazené

Byl pozdní večer, první Máj... A na mě přišla nostalgie. Minulý rok touto dobou jsem byla šťastně zamilovaná. Dokonce jsem dostala vytoužený polibek pod rozkvetlou třešní. Letos jsem sama. A polibku se asi nedočkám... Sledovat rodiče, jak spolu sojí…


25. 4. 2016 21:47
Rubrika: Nezařazené

Toužím se celá proměnit ve Tvé milosrdenství a být Tvým živým odleskem, Pane, kéž ta největší Boží vlastnost, čili jeho nekonečné milosrdenství, pronikne skrze mé srdce a mou duši na bližní. Pomoz mi, Pane, aby byly milosrdné mé oči, abych nikdy…


19. 4. 2016 22:40

Vzdávám Ti, Pane, díky Za všechna požehnání A za všechnu tvou lásku K lidem od svítání. Od svítání věků A životů lidí Dáváš, Pane, lásku, Která všechno řídí. Díky za své dary, Za všechno co jsi mi dal. Díky za dny zoufalství Kdy jsi mě objímal.…


15. 4. 2016 23:05

V slzách se skrývají, ze stínů hledí přízraky minulé co děsí mě víc. Kým jsem kdy byla a jak jsem žila, vše je jen iluzí ve světle svic. Plamen se komíhá a stíny tančí, na stěnách duše mají svůj bál. Jak mám ten plamen před větrem chránit, jak mám…


11. 4. 2016 23:13

Objevil se anděl když vše se zdálo marné a skrze jeho slova objímáš mě, Pane. Plníš mě svou láskou, ukazuješ kudy jít, skrze slova anděla nalezla jsem kým mám být. Díky srdci dokořán přijímá mě, nesoudí. Díky jeho slovům už má duše nebloudí. Díky,…


11. 4. 2016 7:00

Jsi v mrazu, který štípe mě do tváří, jsi ve slunci, které z rána hned zazáří. Jsi ve větru, který kolem vane, jsi v celém světě, ó náš Pane. Jsi v zelené trávě, co pod nohama raší, jsi v našem srdci i v duši naší. Jsi v každém člověku, jsi ve všem…


9. 4. 2016 15:00

Samota zdá se býti temná, mrazivá a plná zármutku, plná smutných myšlenek a slz a sebelítosti, která trýzní. Samota připomíná temný, pustý les ve kterém skučí vítr mezi stromy nebo vyprahlé poušti, kde člověk zmírá žízní. i uprostřed lidí můžeš se…


8. 4. 2016 7:00

Celý svět utkán je z jemných vláken, ta vlákna lidský život spřádají. Rudé je radost, modré je smutek, občas se ve fialové setkají. V takových chvílích je život na váhách zda té či oné je tam více. V takových chvílích je obtížné balancovat na ostří…


7. 4. 2016 18:50

Celý můj život je zmatený, ubíhá, zběsile mě míjí. Nestíhám z něj zachytit jedinou krátkou chvíli, nedokážu ho zastavit ani z něj na okamžik vystoupit. Je to jako na obřím kolotoči. Točím se aniž bych chtěla a nemůžu uniknout, ať je mi sebehůř. Ale…


« novější 1 2 starší »
Autor blogu Grafická šablona Nuvio